Český jazyk - literární pojmy
Lyrika – vyjadřuje nálady pocity autora
Píseň – básnické dílo stvořené ke zpěvu, uspořádané do slok
Elegie – žalozpěv, skladba zádumčivého až smutného rázu. Básnická nebo hudební.
Óda - oslavná lyrická báseň
Hymnus - chvalozpěv – je především starořecká solová píseň
Pásmo - rozsáhlejší báseň
Sonet - vyznačující se přesně vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členěním
Epika - má děj, příběh, určení časové a příčinné souvislosti
Epos - Dlouhá výpravná báseň, kde epika převládá nad lyrikou
Román - Román je dlouhý, postavy se během děje rozvíjejí a mění na rozdíl od povídky
Povídka - povídka je krátká, méně postav, které se nevyvíjejí
Pověst - jádro příběhu, může být pravdivé, okolnosti však nejsou
Bajka - lidské vlastnosti jsou věnovány zvířatům, poučný konec
Drama - divadelní hra, poznáme jej, podle rozčlenění postav v textu – komedie,tragédie…
Komedie - vždy končí šťastně, mívá i veselejší průběh. Humorný nadhled nad lidskými vlastnos.
Činohra - klasická divadelní hra, divadelní hra o činech a skutcích lidí
Melodrama - je skladba, ve které je namísto zpěvu použita recitace za doprovodu hudby
Opera - je umělecké dílo spojující DRAMA, ČINOHRU a HUDBU
Opereta - je hudebně-dramatický divadelní útvar zábavního rázu, v němž se střídá mluvené slovo se zpěvem.
Revue - zábavné pásmo, výpravná show složená z hudebních a tanečních výstupů
Muzikál - je dramatický žánr, jenž spojuje literaturu, hudbu a tanec
Romance - je realistická a tragická jako například Romance helgolandská
Balada - Lyrickoepická báseň, se smutným, až tragickým koncem
Báseň - text členěný do veršů a slok
Poema - Je zpravidla delší než běžná báseň. Mnohdy převládají lyrické složky nad epickými.
Lidová slovesnost (FOLKLOR) - Lidová slovesnost zahrnuje projevy, které vznikají spontánně, nejsou písemně fixovány a tradují se ústním podáním
Lidové písně - takové písně, u kterých není znám jejich původní autor, jedná se vždy o písně plně anonymní.
Pohádka - obvykle krátký příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti
Hádanka a pořekadlo – také obvykle neznámý autor . Poučný děj – závěr
Metafora - obrazné vyjádření – zelený jako…
Trop - slova, slovní spojení, vytvořena spontánně s vývojem jazyka
Personifikace - je termín se dvěma významy. V rámci literatury se tak označuje připisování lidských vlastností neživým věcem
Epiteton - „výslovně pojmenovává vlastnost“
Oxymóron - význam se navzájem vylučuje – např. „ohlušující ticho“
Přirovnání - je pojmenování na základě srovnání „chytrý, jako liška“
Metonymie - spočívá v přenosu označení na jiný objekt na základě souvislost
Synekdocha - „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily
Eufemismus - zlehčování, zjemňování, přikrášlující pojmenování špatné nebo nepříjemné skutečnosti
Ironie - humorný účinek tím, že vyslovuje něco podstatně jiného než skutečně: může přehánět
Hyperbola -
Aliterace - založená na tom, že se na začátku slov verše, opakuje stejná hláska (potkal potkan..)
Epifora - Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů.
Apostrofa- v níž se mluvčí nebo pisatel "obrací jinam" než k přítomnému publiku